LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Lezec který nepadá, leze pod své možnosti.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Hory byly jejich osudem
Vychází autorizovaná biografie: Adam Ondra - Lezec tělem i duší
Nový průvodce Jižní Moravy

Závody
2. bouldr kolotoč (22.11)
Pivní boulderové závody (23.11)
Jeseník CUP 2019 (23.11)

Žebříček
Cesty:
32.Hronek 10222
33.Brajer 10131
34.Gospoš 10128
Bouldry:
32.Bureš 9075
33.Ptáčková 9025
34.Zachrdlová 9025
Hory:
8.Podškubka 5208
9.Černý 4751
10. 4570

Výsledky
SP v boulderingu Wujiang (CHN) (04.05)
SP v boulderingu Chongqing (CHN) (27.04)
SP v boulderingu Moskva (13.04)

Deníčky
4758 lezců
786924 cest
Nové přelezy:
Palestina 7c
Deprese 7C+
Deprese SD 7C+/8A
Zběsilé Sn 7C
Vyprášený 8A+
El Corral 7b+
Victim Of 7b+
Los Francé 7b+
El Muerto 7c
Photo Shot 8b

Stěny
gymnázium Orlová - Orlová-Lutyně
K2 - stěna už neexistuje - Plzeň
Škoda Sport Park - Plzeň

Prodejny
Rock Point Ostrava Avion - Ostrava jih
Rock Point - OC Olympia - Olomouc 7
HUDYsport - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Rosa - lezení v Ospu

Slovinsko

Vylíčení zážitků dvou lezců - turistů ze své první vícedélkové cesty s trochou adrenalinu na závěr.

Rosa – Osp, Slovinsko


Už dlouho jsme si, myslím oba dva, chtěli vylézt nějakou delší cestu. Ne moc těžkou, ne málo zajištěnou, prostě jen delší než je půlka lana. Zkusili jsme si to jednou na umělé stěně a jednou na krátké lehké cestě před pár dny v Nagu. Taky něco v knize se člověk doví, no a v televizi jsem viděl jak Joe Simpson váže v převisu prusík, a jak potom padá do trhliny. Takto teoreticky vyzbrojeni jsme se odpoledne já a Helenka rozhodli, že si vylezeme cestu Rosa v Ospu.
S Karlosem jsme zjistili, že při lezení v Ospu v obtížnosti cest žádné rekordy asi nezlomíme, a tak jsme se rozhodli, že ostatní předčíme délkou cesty. Na začátek nejištěná trojka, potom tři pětky, celkem 110 m, proč ne? Protože jsme ani jeden ještě nikdy vícedélkovou cestu nelezli? Tím se přece nenecháme odradit!
Od začátku jsme brali vše zodpovědně.  Den předem si z průvodce překreslíme trasu, sbalíme kamelback, do něj vysílačku, abychom si mohli z vrcholu telefonovat se základním táborem, tejpovací pásku a další nezbytnosti (škoda že ve vysílačce došly baterie a páska se skutálela ze skály do nenávratna).




foto by © autor článku


Vysoká 120m, podle průvodce tři délky za 5b, 5c, 5c. Ideální pro nás. Začátek sice za tři, nezajištěných třicet metrů, ale to nás nemohlo odradit.
Co nás málem odradilo byl déšť, který mě v noci zahnal do předsíňky stanu a který před sedmou ráno když zazvonil Helence budík pořád vytrvale bušil na prosakující stanovou celtu.
Malinko se mi možná ulevilo, když jsem zavolal do stanu že se nikam nejde, že leje jako z konve a ať spí dál. Za hodinu už ovšem nebylo po dešti ani památky, ve stanu horko k zalknutí a jasná obloha a vítr dali tušit ze k odložení cesty by bylo zapotřebí sáhnout do silnějšího arzenálu výmluv.
No nic, řekl jsem si, a začal po dvacáté přepočítávat dvanáct expresek a pár HMSek. Už ani nevím co jsme si dali k snídani, ale určitě to byla bašta. Nejspíš instantní polévka a suchar. Helenka mi řekla že se s tím počítáním expresek trochu moc „seru“ a tak jsme hodili věci na záda a vyrazili jsme.
Nástup první délky nemůžeme najít, proto volíme postup přes pomníček (že se na naší cestě zabil jistý mladík zjistíme naštěstí až po návratu do kempu) do křoví, které by se hodilo spíš do Šípkové Růženky. Jen ta mačeta nám chybí. Rychlostí zhruba centimetr za minutu se dostáváme výš a výš, kde křoví řídne, ale kdo ví, jestli pod liánami nebylo bezpečněji.
Najít správnou cestu k nástupu se nám nejspíš nepodařilo. Pochybuji totiž že by vedla přes náhrobek padlého lezce skrz houští v drolivé skále. Skutečně, prodírání se neuvěřitelně hustým porostem tvořeným často pichlavými keři patří k silným zážitkům naší dovolené. Posléze jsme se propracovali do čistšího terénu, ovšem za cenu větší expozice. Trojka to sice asi byla, ale na římse na úrovni vrcholků stromů jsem se necítil vůbec dobře. Helenka v jednu chvíli uklouzla a prožila si první metr pádu a já pořádný okamžik strachu.
Kus skály mi zůstává v ruce a kus prstu pro změnu na skále, což mě diskvalifikuje z prvolezectví. Lhala bych, kdybych tvrdila že mi to nějak zvlášť vadilo poté, co jsem se podívala pod sebe. Sice jsem ještě jako lehčí člen výpravy absolvovala přechod k začátku jištění přes křoví na exponované římse, abych Karlose mohla zajistit, ale tím pro mě větší nebezpečí končilo.
Helenka šla dopředu, že se tam cítí líp a za dalších několik metrů jsem motal lano do koule, jeden konec si nechal a házel jsem jí ho, aby mě zajistila z nýtu na který narazila. Pravděpodobný začátek naší cesty. Nedokázal jsem se protáhnout mezi skálou a stromem co vyrůstal z pukliny u římsy, a obkročit jsem se ho neodvážil. Jak se tam jenom hergot dostala ta Helena?
Strom jsem překonal skutečně elegantním lezeckým počinem. Jako červ a píďalka v jednom jsem se plazil po břiše přes římsu, neodpustil si několik hlasitých nadávek a s tričkem a hrdostí na dranc jsem se dovlekl na první stanoviště.
Bříško bylo pěkně roztržené. Tedy na Helenčině prstu. Dnes potřetí jsem si pomyslel že z lezení nic nebude, ale Helenka ukázala obdivuhodnou morálku, že prý určitě vyrazíme.
Za 5b, jo? První délka byla do traverzu a jednodušší než nástup. Pravda že lano dodává odvahu po korbelích. Jištění bylo plno, proto jsem se rozhodl na římse rozdělit dvě expresky na jednotlivé karabiny a použít k postupovému jištění je. To byla chyba. Já si vždycky říkal k čemu je vlastně ona expresní smyčka mezi karabinami. Několik posledních metrů bylo jako táhnout za sebou na laně batoh s pískem. Ona expresní smyčka dovoluje vzájemné pootočení karabin, a tím lanu snadný průchod. Nikdy bych nevěřil jak moc to může být znát.
Zaštandoval jsem na plošince u nýtu a dobral Helenku. Nebyla moc nadšená ze stanoviště tvořené jedním nýtem, ale já už to lano vážně dál táhnout nedokázal. Boty jsme si oba nechali dole. Měl jsem radost že moje délka je za mnou a chystal se začít jistit Helenu, která mi ovšem sdělila ze se s rozbitým prstem na tahání necítí. Přiznám, že jsem neměl dvakrát radost, jenže na druhou stranu, ten prst jsem viděl.
Skutečné stanoviště následovalo po několika metrech traverzu. Nehráli jsme si na hrdiny a dobral jsem Helenku znovu. Dva nýty a podstatně lepší místo – jistit se dalo z parádního posedu na stromě, který vyrůstal z trhliny ve skále asi 40-50m nad úpatím.



foto by © autoři článku


Druhá délka mě vedla od stanoviště po několikametrovém traverzu přímo vzhůru. Jeden ne moc příjemný kout, a poté odštěpek, ze kterého se mi rozbušilo srdce. Nebyl obtížný, jen pro mě dost psychicky náročný. Jeden nýt pod ním a další asi po pěti metrech nad ním. Když jsem se vyvěsil do odštěpu, otevřela se pode mnou hloubka těch možná šedesáti sedmdesáti metrů a viděl jsem Helenku, jak jistí ze stromu a postupně, jak stoupám stěnou, mi mizí z dohledu. Po odštěpu byl už jen krátký lehký traverzík a opět stanoviště na plošince u stromu.
Jen jsem zírala, jak můj spolulezec mohl ty cesty vytáhnout. Já bych se například na odštěpku, který vypadal že se každou chvíli utrhne a zřítí se se mnou do stometrové díry pode mnou, asi počůrala strachy. Místo toho jsem si v klidu seděla při jištění na stromě a lezla si pěkně pověšená na laně.



foto by © autoři článku


Poslední délka byla opět za 5c. Začínala několika pro mě velice nepříjemnými plotnami, sice položenými, ale noha se mi trochu smekla hned na začátku a o pádu ve velice členitém terénu jsem nechtěl vůbec přemýšlet. Naštěstí bylo v blízké spáře několik starých skob, kterými jsem se vyhákoval o několik metrů výš a přes již poměrně sporadické jištění k závěrečné spáře.
Za normálních okolností nijak obtížné, jenže psychických ani fyzických sil se mi již mnoho nedostávalo. Poslední nýt – a poslední expreska. Jak daleko ještě cesta povede? Stěna se koupala v dopoledním slunci, a já se rochnil ve vlastní šťávě sto deset metrů nad údolím. Po několika pokusech se mi podařilo stoupnout si v provizorní stoupací smyčce, a vyhoupnout se přes hranu. Jakou radost jsem měl z pěkného štandu co se přede mnou vyhoupl?
Když jsme vylezli nahoru, trochu nervózně jsme se vyfotili, a už se sháněli jak zpátky, slaňák totiž  nebyl nikde na dohled a to vás pohled na moře nijak nevytrhne, i když byl vcelku pěkný. Nakonec naštěstí najdeme kruh jako kolo od vozu, a říkáme si, že jsme v suchu.



foto by © autoři článku


Nahoře jsme si dali malou sváču a začali slaňovat. Další kruh byl přesně tam kde měl podle průvodce být, i další který se nacházel v polovině výšky stěny. Z něj vedla cesta dolů do zjevného převisu. No, co se dá dělat, říkáme si, prozatím byl průvodce poměrně přesný, tak snad nás dole žádné nepříjemné překvapení nečeká.
Čekalo mě brzy v podobě jednoho konce lana na kterém nebyl uzlík. Jak je to možné? Přísahal bych, že jsem oba uvázal. Ale, že by se sám od sebe rozvázal, to by mi asi nikdo neuvěřil. Horší ale je, říkám si, že po slaňáku co tu má být podle plánku není ani stopy. Opatrně jsem se houpl na laně do stran a očima projížděl stěnu, která pozvolna ustupovala pod mýma nohama. Byla v těchto místech hladká a přehledná, přesto jsem kruh neviděl. Pod sebou jsem měl asi čtyři až pět metrů lana. Pomalu jsem se spouštěl níž, když jsem si uvědomil že volně visím. Na stěnu už jsem nedosáhl.
Věřím že jsme v suchu  ještě když čekám u druhého slaňáku a Karlos jede dolů. Kdo má seshora tušit, že on tam visí metr od skály, kruh tam není, a na konci lana není uzlík.
Chvíli jsem se pohupoval a pomalu klesal, až pak mi došlo hergot, jak já se k tý stěně vrátím? Zhoupnu se? No jasně, každý malý dítě se přece umí rozhoupat.
Chyba lávky. Když máte nad sebou třicet metrů volně visícího lana, každý váš pohyb je vykompenzován pohybem lana. Nehnete se ani o píď.
Snahou o zhoupnutí jsem  se začal otáčet. Výhled do údolí mi vůbec žádnou radost nepřinesl a pocit křečovitě sevřené ruky pod kyblíkem, kterou po milimetrech projíždělo lano už vůbec ne. Zbývaly pode mnou asi dva až tři metry lana a pod nimi bylo vidět těch šedesát metrů volného prostoru. Několik vteřin jsem přemáhal nával paniky. Jasně jsem si uvědomoval, že jestli jí podlehnu, sjedu z lana.
Nalevo pod sebou jsem uviděl nýt, asi pět metrů daleko a kousek pode mnou výstupek, na který by se dalo nohou dosáhnout. Z nýtu visela slaňovací smyčka. Jenže zajistit se v nýtu by znamenalo spustit se až na konec lana bez uzlíku na konci, rozhoupat se, jednou rukou se chytit smyčky a druhou cvaknout sebejištění, což by ovšem znamenalo pustit lano pod kyblíkem.  Riskovat smyčku, o které jsem nic nevěděl se mi ale vůbec nechtělo.
No jasně, jak to dělal Joe v Touching the void? Smyčky mám dvě, jednu jsem před výstupem dal Helence. Ani nevím jak, jednou rukou jsem uvázal prusík a cvakl se do něj. Přitáhl jsem si konec lana a udělal na konci uzlíky. A je klid. Teď už mě přinejhorším Alpenverein stáhne vrtulníkem dolů.
Smyčka byla dvojitá, správně uvázaná, ale zjevně stará. Když ke mně slanila Helenka, očividně ze stanoviště tvořeným jedním nýtem neměla radost. Stěna byla hodně svislá a bez chytů. Založili jsme vlastní smyčku. Starou bych přeřízl a zahodil, ale nůž jsme neměli. Vyhodil bych jí proto, že v nýtu nebylo dost místa pro dvě sebejištění a dvě smyčky. Helenka rychle slanila dolů k nástupu kde byl první štand naší cesty. Já jsem měl co dělat abych z malého nýtu dostal svoji karabinu přes zatíženou smyčku, a snažil jsem se při tom moc nýt nezatížit rázy.
Když jsem slanila ke stanovišti z jednoho nýtu, nalepila jsem se na skálu, křečovitě se jí chytla a řekla jsem, že si do toho za nic nesednu, že by takový kousek železa měl držet nás oba při životě? No, co se dá dělat, křidýlka mi nenarostou, musím z něj slanit, ale radši se před tím v duchu rozloučím s celým příbuzenstvem.
Nakonec jsme se oba šťastně dostali k prvnímu stanovišti a dlouho očekávaným botám. Pak už nás čekalo jen jednou třicet metrů a stáli jsme na pevné zemi.
Co dodat závěrem? Průvodce měl pravdu ve všem, mimo jednoho okamžiku (chybějící slaňovací kruh), který se ale mohl stát kritickým.
A poučení? Nikdy si nezapomeňte ručník!!!:-)))
Jelikož píšu tenhle příběh, asi tušíte, že všechno dobře dopadlo. Ale jak nás, vyjukané lezce – začátečníky, tyhle zážitky poznamenaly, můžete poznat z toho, že ač jsme dosud živořili o sucharech a plechovkách a nepustili ani EURO, došli jsme si po tomhle povedeném lezení na pořádného hamburgera a v bistru měli dokonce točený Staropramen!

Karlos&Helenka   [úpravy] 21:59 03.08.2007Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 jémane23:58:07 03.08.2007
Kuš, to je dlouhé.
Daliborodpovědět 

 jaj jaj03:21:33 04.08.2007
To je hruza vecna...strasne dlouhe a strasne vysoke
odpovědět 

 hruza03:23:37 04.08.2007
to je nebespecne
kodiakodpovědět 
 Re: hruza12:08:01 04.08.2007
Dlouhé, to jo, ale pěkné, dávám + za to, že je to konečně ze života, a ne science fiction ala Abysse Adam Ondra:-)
Hurvajzodpovědět 
  Re: hruza02:53:58 05.08.2007
Abyss neni zadna sci-fi, zprava zde na lezci, to je velmi strucna a o nadbytecne lyricko-epicke pasaze oprostena realita, brutalne drsna realita spickoveho vykonu jednoho z nejlepsich lezcu planety, pred kterou nelze nez smeknout. Prinejmensim, neslusne srovnavas nesrovantelne, pevne verim, ze v tom neni frustrace z vlastni nizke vykonosti?
jakub S.odpovědět 
   Re: hruza22:41:41 05.08.2007
Jo a ty jsi z toho myslím taky brutálně posraný...Snad každý rozumný člověk ví, co jsem tím myslel.
Hurvajzodpovědět 
    Re: hruza08:35:18 06.08.2007
hochu, hochu ty si ... (dopln podle chuti)
Jakub S.odpovědět 
     Re: hruza12:25:09 06.08.2007
skoro to samy co si ty?
odpovědět 
   Re: hruza08:28:19 08.08.2007
slysel jsi nekdy o slovu nadsázka? :-)
tomodpovědět 

 Super20:29:11 04.08.2007
Pěkný článek. Hlavně že je sranda.
Belialodpovědět 

 clanek21:44:45 04.08.2007
Tak Vam lze jedine gratulovat k tomu, ze jste to prezili...
Steepodpovědět 

 hmmm11:31:14 05.08.2007
Ja musim jen podotknout, ze priprava na dlouhe steny by mela byt preci jen vetsi nez jen "jdu....".
Ja tedka vytahla 7 delek v obtiznosti 4 - 6+. Taky jsem se zapotila, ale vedele jsem jiste kam jdu...
Preju za uspech a preju pripravenym....
:)odpovědět 
 Re: hmmm13:44:17 11.08.2007
ja tahal spoustu delek a vzdy jsem se tak trosku modlil za to at clovek co delal pruvodce nebyl vul a je to tak jako psane. proste clovek mnohdy nevi co bude. kor v horach kde se i vynytovana cesta muze zvrhnout v moralovou silenost v kamenolomu. inu preji ti i nadale podobne stesti na cesty a pruvodce co jsi mela doted.
peace out ondra
ondraodpovědět 

 zdarile13:00:00 05.08.2007
Chvalim. Moc pekny clanek tykajici se i nas normalnich lezcu smrtelniku kteri stoji zatim na prvnich metach lezeckych vykonu. Proc ne vzdyt i to je zabava. Hlavne ze vse dobre dopadlo. Zazitek nemusi byt nutne kladny ale predevsim silny. 
jardisodpovědět 

 Jen tak dál..13:36:21 06.08.2007
Každej nějak začínal a když o tom může psát, tak to zas tak špatný nebylo. Malá rada.Dávej prusík ještě před slaněním. A když máš v nýtu málo místa. Cvakni nejdřív HMS a pak všechno do ní.Přeju dalši bigwalové počiny. Čus
Bonoodpovědět 

 Pěkný článek08:26:59 07.08.2007
Chybama se člověk nejlépe učí a nejlepší je, když to při nich vždy dobře dopadne. Jinak vicedélkové cesty je lépe lézt na dvojitém laně, aspoň když má človék slaňovat. Letos jsme o této cestě uvažovali, ale naštěstí jsme po špatné domluvě měli jen jedno jednoduché lano na tři lidi a to do této cesty není ideální řešení.  Taky nám někdo říkal, že při slanění se musíme pořád odrážet, abychom se pod převisem dostali ke slaňáku.
Petrodpovědět 
 Re: Pěkný článek12:20:35 07.08.2007
Pěknej článek - a poučnej. Podobně jako aktéři zde se mi jednoho krásného dne ve Finale jalo slaňovat 120m cestu Mariangela nebo tak na Rocca di Perti a jako na potvoru v oblasti, kde je normálně ligově VŠE odjištěno, byl horní slaňovací štand tvořený změtí letitých smyček v několika hodinách. Zkousnul jsem to a myslel jsem, že nic horšího mě potkat nemůže. Jak jsem záhy zjistil, šeredně jsem se zmýlil. Houpal jsem se na konci lana zamčenýho v osmě, už mi ho zbývalo akorát na ty "uzlíky", který jsem tam neměl. Logicky by v té situaci přede mnou měl být štand, sjel jsem už přeci jen 30m. Štand byl ale nelogicky cca 2,5m pode mnou. Raz dva. Postavit ve stěně, odvázat se, slézt ke štandu (6a), přeřvat dálnici pode mnou, že to je volný a pak kámošovi hodit dlouhou smyci pospojovanou ze všeho možných, aby se taky mohl odvázat, cvaknout lano na sedák a slézt ke mě na štand. Škola života
janekodpovědět 
  Re: Pěkný článek13:53:46 07.08.2007
Italové ty slaňáky někdy dělají na poctívých 30 metrů. Přeměřil jsi si lano? Ja už raději jezdím se sedmdesátkou.
Petrodpovědět 
   delka lana08:14:57 08.08.2007
neni špatný zjistit si v průvodci podrobnosti o cestě(včetně možnosti slanění) a k tomu se ještě poptat, je-li koho, nikdy se nedá spoléhat, že 60m lano stačí!!! jinak prima článek
tomodpovědět 
    Re: delka lana11:03:56 08.08.2007
Tohle všechno je jasný, ale konkrétně tady u té cesty to v průvodci vypadalo, že vše je bez problémů. Lano jsem po tomhle zážitku na nerv přeměřil a fakt má třicet. Podobný zážitek se mi už ve Finale nikdy neopakoval (ťuk ťuk), takže šlo o výjimku z pravidla dobře odjištěných cest a kvalitních štandů. ... to jsem ještě zapomněl dodat, že tenhle štand, na který jsem musel nechutně free solo slézat v osmdesáti metrech byl tvořen ze dvou zrezlých starých skob;o))
janekodpovědět 
 Re: Pěkný článek18:36:46 08.08.2007
jako laikovi matce lezkyně mi běhá mráz po zádech ne ze strachu , ale nad tíhou NEZODPOVĚDNOSTI "skautského výletu", který ovšem pár dokáže skutečně DOBŘE PRODAT!!!

Když se dívám na Adama Ondru- je úžasný, jakoby ke skále patřil a necítím strach,ale krásu," simbiózu hory" a člověka.A chápu proč lezení dceru "nabíjí" Adam si zaslouží neskutečný obdiv.


Udělat si přednost z nezodpovědnosti je dle mého
názoru nadlehčeně ne poučení ale BLBOST.Každý lezec má dodržet základní pravidla a jedno je
NA CO NESTAČÍM, TAM SE NETLAČÍM...
mamaodpovědět 
  Re: Pěkný článek07:32:20 09.08.2007
MAMO ZPÁTKY K PLOTNĚ:))!
tataodpovědět 
  Re: Pěkný článek13:37:19 09.08.2007
Mám podobnej názor i když taťka ještě nejsem :o) Chápu, že jejich zážitky z tohoto počinu byly hodně silné ale co naplat... školáckých chyb (ohrožujícíh na životě) je množství větší než malé. Člověk, kterého nenapadne nic jiného než se odvázat a sólovaně slízat část cesty v 80 metrech je u mě BLB (když to řeknu hodně slušně)ne hrdina. Ale tak snad se v nich něco "pohne" a udělají si aspoň horoškolu, když už nic.
3t2p8nodpovědět 
   Re: Pěkný článek16:12:48 09.08.2007
Nazdar chytráku, nijak jsem se nesnažil prezentovat jako hrdina, nemysli si, že mě tahle událost nepoučila. Jestli mě za to míníš ale slovně inzultovat, pojďme se sejít osobně a řekni mi to z očí do očí a pak nes následky...Kdybych měl smyčky, vyprusíkoval bych to a nedělal píčoviny se slézáním. Bohužel podle průvodce bylo slanění stejně lapidární záležitost jako všude jinde v "bigger wallech" ve Finale: tedy jasné a kvalitní štandy. Tudíž jsem zatížen lokálním zvykem prusíky nebral. A byla to chyba, která mě poučila. To že skutečnost byla jiná, jsme těžko mohli ovlivnit a bohužel nebylo ani koho konzultovat, neboť v oblasti byl tehdy týden před velikonocemi jenom náš zájezd.
janek - BLBodpovědět 
    Re: Pěkný článek23:05:23 09.08.2007
Myslim, ze by ses mel misto silackych reci zamyslet nad tim co delas.
3t2p8nodpovědět 
     Re: Pěkný článek23:30:32 09.08.2007
Kazdy, kdo je presvedcen, ze behem lezeni jeste neudelal chybu, ktera by ho mohla stat zivot, bud leze teprve par dni, nebo svoje chyby nevidi ci ignoruje.
Ja osobne jsem rad, ze jsem desitky svych "drobnych" chyb zatim prezil. A doufam, ze preziju i vsechny dalsi.
PS: MAMO, ono to lezeni je trochu slozitejsi.
Mysakodpovědět 
      Re: Pěkný článek10:12:44 10.08.2007
Můj souhlas. Říká se starý horolezec dobrý horolezec, ale určitě to není zcel pravda. Lezu bezmála 30 let, myslím si, že o lezení něco vím, ale že bych neudělal nikdy chybu, to si netroufnu říci ani náhodou. Ono je to lezení přece jenom trochu složitější a ani doma u plotny to není zcela bezpečné.
Kromě toho ty rady níže o prusíkování jsou spíše jen teorie z knížek. Kromě toho na dvojitém laně (při slaňování) je jednodušší se nechat vytáhnou. Prusíkovat 30 metrů je docela fuška. Vždy je ale potřeba zvolit optimální řešení a ne za každou cenu se pohybovat "zcele bezpečně". Ve vyšších horách (hlavně v zimě) je "opatrnost" (nevím, jak bych to přesně nazval) a rychlost na stejné misce vah. A prusíkování ve druhé délce slanění a následné lezení zpět na vrchol (pokud tudy nějaká cesta vede) = to je otázka. Ale nebyl jsem tam a danou situaci by asi každý řešil po svém.
Mohu jen říci, že je to pěkný a poučný článek.
Petrodpovědět 
    Re: Pěkný článek23:19:59 09.08.2007
Notak přátelé... zanechte osobních sporů. Jistě si se nechtěl prezentavat jako hrdina, nicméně ten článek tu je a nepřečte si ho ani 1, ani 2 ale nejméně 3 lidé :-) Z vlastní dlouholeté :-) zkušenosti si dovolím říct, že pokud nemáš zažité základní věci v jednoduchých cestách pár metrů nad zemí, pak je holé šílenství pouštět se ve dvojici s druhým nezkušeným do vícedélky (nemluvme prosím o bigwall, protože to už je pojem). Budiž ti to velkým ponaučením, nerozhořčuj se nad cizím názorem, protože tenhle článek vznikl jen díky skutečnosti že máš štěstí víc jak rozumu... Zavři se v obýváku z obrovskou knížkou METODIKA nebo se podívej jak dopadli ti, co neměli tolik štěstí jako ty do knihy pana Pita Shuberta... Horezdar
Ozzmanodpovědět 
     Re: Pěkný článek09:21:26 10.08.2007
Janku ta reakce byla na clanek, nevim proc sis to vstahl na sebe...
3t2p8nodpovědět 
      Re: Pěkný článek10:33:33 10.08.2007
Asi proto, ze jsi za blba oznacil cloveka, ktery se odvaze a kus sleze. Zatimco autor clanku, jak jsem z clanku pochopil, si udelal prusik, uzly na konci lana, pak predpokladam, ze slanil, co to slo, a cvakl se do smyce v nejtu. Zadny slejzani bez lana v clanku nezminoval.
jx zeroodpovědět 
       Re: Pěkný článek11:47:57 10.08.2007
Zero mas pravdu.. karlos se neodvazoval (asi jsem to precelt moc rychle nebo si to smichal s komentari), kdyby mel prusik pred slanovanim nebo vedel jak bloknout jinak kyblik tak by si trochu ulehcil zivot. Nic mene to Jankovo odvazani... nevim. Uz se k tomu nebudu vyjadrovat.
3t2p8nodpovědět 
        Re: Pěkný článek11:18:19 12.08.2007
to 3t2p8n:

Tohle mě docela zajímá, jak se dá bloknout lano v kýblu, jak o tom píšeš? Jde to? U osmy je to jednoduché a máš ruky volné, ale u kýblu jsem myslel že to nejde,tak to prosím vysvětli jestli můžeš.
Hurvajzodpovědět 
         Re: Pěkný článek10:53:04 13.08.2007
Hurvajzi,určitě to jde,zkusím někde splašit nákres nebo fotku a pošlu ti je.. ja osobně klasický kýbl nepoužívám.
3t2p8nodpovědět 
          Re: Pěkný článek08:36:58 16.08.2007
Díky,jestli to najdeš, můžeš mi to poslat na vaclav.kubecek@ursus.cz. Díky
Hurvajzodpovědět 
     Re: Pěkný článek19:55:19 11.08.2007
souhlas, naprosto souhlasím,
a držím se plotny zuby nechty ale....

.....Janeček to vůbec nepochopil......
Dík, že jsi mu to za mámu vysvětlil :))!

Kvalitnímu lezení a dobré kondici ZDAR :)


mamaodpovědět 
      Re: Pěkný článek09:04:01 16.08.2007
Mamo a puzivas u drzeni se u plotny fifi-hacky? :)
3t2p8nodpovědět 
      přiznání MÁMĚ09:36:26 20.08.2007
A mamko, víš co se mi taky stalo a neřekl jsem ti to? Taky ve Finale, v sektoru nad mořem jsem v minimálně několik let lezené linii za asi 6b vyndal pod štandem šutr zvící velikosti středního náhrobku nějakýho zasranýho šlechtice a odplachtil jsem s nim do údolí. Byla to opravdu legrace. Dole na útesech stálo asi 6 jističů a jak mi ten šutr (prostě jsem ho neudržel v náručí no) vypadl, tak se rozbil za letu na 5 koňskejch hlav a ty po různu popadaly na útesy okolo jističů, případně až 20m od břehu do moře. Jak jsem tak visel v nejtu celej vyjevenej a jediny co jsem chtěl byla MÁMA, tak dole na útese ňákej Němec si začal ťukat na helmu, asi že ji jako ti ostatní okolo něj neměli. Trochu mě rozesmál. Kdyby ho vzala ta hlava koňská, tak myslím, že ani blembák by ho od himlrajchu neuchránil.
Mamko, teď jsem se tak zapovídal, že jsem skoro zapomněl, co jsem chtěl říct. Bude to asi pár tahů z trávy, ale to je jedno. Víš co je na skalách nejhorší? Kromě vlastních chyb a rizik, kterým se vystaví člověk sám (jako já s tím nezajištěným slézáním ke štandu v 80m), existuje objektivní nebezpečí, a to se nemusíme bavit rovnou o vysokejch horách. Každopádně statisticky člověka spíš přejede ožralej taxikář na ostrůvku, než že by se zabil na skalách
janekodpovědět 

 Klidek pohoda tabacek08:03:08 10.08.2007
Tady je chytrych!!! Moc by me zajimalo co by jste v te situaci vymysleli vy. Pravdou  je ze stary mazak udela vsechno pro to aby se do takove situace nedostal. JInak si myslim ze ti dva meli celkem dobrou dovolenou.
Richardodpovědět 
 Re: Klidek pohoda tabacek08:15:26 10.08.2007
Richarde kdyz to sam nevis.. ta ja ti rad poradim,pokud vim. Mel jeden prusik, jak psal... a z te nadherne dlouhe odsedavacky co ma na fotce u standu si mohl udelat druhy a vyprusikovat to nahoru a treba to obejit... bylo by po problemu. Pokud si to neumis predstavit tak se podivej treba sem: http: //metodika.sakal.stredozem.cz/ splh/ prohas.gif . Hore zdar!
3t2p8nodpovědět 
  Re: Klidek pohoda tabacek19:37:42 10.08.2007
Pánové, když jsem psal "MAMO ZPÁTKY...", tak to bylo myšleno s trochou nadzsázky a chtěl jsem tu rozhejbat trochu srandu, ale rozhejbal jsem "těžkou diskusi". Takže pro příště: 1, V lezení žádné kdyby moc nefunguje /stejně tak jako za volantem a jinde/, 2, odvazovat se někde 80 m ve stěně je opravdu pěkná volovina a někdy je lepší přiznat chybu a nevršit ještě další horší, 3, přežili jste to, dobrá, už se na tom nic nezmění. Takové "drobnosti", jako že do big-wallu se smyčky berou tu psát nebudu. Takže VELKÉ POUČENÍ - TEČKA. Zdar.
tataodpovědět 
   Re: Klidek pohoda tabacek20:29:44 10.08.2007
Jo, vzdyt je to nakonec vsechno uplne jedno.
3t2p8nodpovědět 
    Re: Klidek pohoda tabacek21:37:39 10.08.2007
Jedno to není, MUSÍ SE DÁVAT FURT BACHA A NEDĚLAT PÍ..NY:)).
tataodpovědět 
     Re: Klidek pohoda tabacek13:41:11 11.08.2007
zajimalo by me jak by jste resili situaci kdy vam napsanych 50 m slaneni nevyjde na dve pulky lana (cca 100m nad zemi v tretim slaneni) a ty tri metry k dalsimu standu proste slezt musite.... neni zbyti. snad leda zatlouct skobu a slanit ty tri metry za ni. ale kdo si na odjistenou cestu v horach bere skoby ze...
obcas se clovek blbe situaci holt nevyhne, a kdyz je ten co delal slanovaci drahu pitomec....
ondraodpovědět 
      Re: Klidek pohoda tabacek09:26:30 20.08.2007
Myslím, že jsi asi jediný, který to tak trochu pochopil...díky
janekodpovědět 

 Gratuluju k přežití15:46:17 11.08.2007
Nejlepší, co se horolezci na začátku kariéry může stát, je dostat včas dostatečně silnou lekci,kterou přežije ve zdraví. Tím dostane dobrý základ dožít se i při provozování horolezectví penze.
Nějakou tu blbost udělá každý, a nejednou. U téhle akce je značná řada metodických chyb, ale jsem si jistý, že je nejen podruhé neudělají, ale připraví se tak, aby neudělali mnohé další.
Řada známých lezců začínala ještě hůř, doporučuju začátek knížky Báječná léta na laně od Jury Růžičky. Toho měl anděl strážný hodně rád. Kdyby to napsal sem, byl by za totálního blba.
Petr Jandíkodpovědět 
 Re: Gratuluju k přežití21:49:29 11.08.2007
tady je za totalniho blba kazdej....
odpovědět 

 Vyvrcholení20:08:03 15.08.2007
To už říkával můj tata: NENÍ UMĚNÍ BÝT MLADEJ HOROLEZEC, ALE UMĚNÍ JE BÝT STAREJ HOROLEZEC!
mamaodpovědět 
 Re: Vyvrcholení23:27:51 15.08.2007
A taky se říká, že starej zkušenej horolezec je člověk, kterýmu šťastná náhoda pomohla přeít všechny hovadiny, který v mládí udělal.
Petr Jandíkodpovědět 

 no je to tam zajimave19:29:27 19.08.2007
ahoj tu cestu jsme na jare lezli a slanak tam je jenomze se clovek musi hodne hodne odrazet no. kazdopadne to nedomysleli s tim slanenim i kdyz z nytu se da taky slanit. kamos tam lezl v podstate poprve a ten pred nim pustil lano tak tam chudak vysel vydeseny´zamotal si to kolem nohy a hazel mu zbytek lana. vse dobre dopadlo nastesti... ps: zazitek nemusi byt prijemny hlavne kdyz je silny:)
onderodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

MFOF

 Foto dne:

Noravang kaňon
 Databáze cest:
Všechny cesty (139653)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Gas A Fons 6c+ Siurana
Deprese 7C+ Sokolí Vrch
Tropicoasi 6c+ Domusnovas
Buena Vista 6c+ Quirra
Deprese SD 7C+/8A Sokolí Vrch
Nově komentované:
Kočkopice VIIIc Narožniak
Siempre Se Puede Hacer Menos 8c Chulilla
War For Territory 7c/7c+ Cava Donna
Intensitos 8B Moravský Kras

 Nově v diskusi:
Re: Inzerát - pár let lano lezené | Re: Inzerát - pár let lano lezené | Inzerát - pár let lano lezené | Re: mezery | mezery | mezery | RP | Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a |

 Nové komentáře:
Punk is not DEAD vy volové :) | Re: Mammut | Re: Mammut | Re: Mammut | Re: Vstup | Re: Smart jistítka | Re: Mammut | Smart jistítka | Re: chaos | Re: Mammut |

 Kde to vře:
Adam Ondra: Road to Tokyo # 38 (55)
Singing Rock Rama Test Tour (52)
Vítězové série BoulderDěti 2019 si zatrénují s Adamem Ondrou (29)
Startovka na olympijskou kvalifikaci v Toulouse zveřejněna: (25)
Nejasnosti nad olympijskou kvalifikací před závodem v Toulouse (24)
Lom Kobyla (22)
Ruzyňská liga - závody pro děti (12)
Jakob Schubert dává 3. přelez Perfecto Mundo 9b+ (8)
Rychlolezci z Brna pořádají sbírku na samonaviják (7)
Hory byly jejich osudem (6)

 Nově v inzerci:
Nové lezecké chyty (dětské) - ERGO HOLDS 120 kusu | taška North face - extra velká | slaňovací brzda | lano Beal 80 m | La sportiva Futura 39 | Spolupráce | Spacák Warmpeace | 2 x ferratový set Ocún | Cepíny Quark | Sháním fajn muze |

 Anketa:
Zamýšlíte se při lezení/jištění nad zodpovědností před zákonem?
 neřeším to 
 236 
 stará se hlavně, kdo leze 
 97 
 50:50 zodpovědnost 
 145 
 stará se hlavně, kdo jistí 
 106 
 nestarám se, jsem pojištěný 
 114 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.