Zde je zestručněný český překlad zprávy o nehodě v sektoru Jurassic Park:
Průběh nehody:
Zpráva o nehodě – 27. 03. 2026
Zpráva o nehodě – 27. 03. 2026
Autor: Axel Legrand (28. 03. 2026)
Lokalita: Kalymnos, sektor Jurassic Park
GPS souřadnice: (37.0069405 / 26.9471478)
Cesta: K nehodě došlo v cestě St. Savvas, (7b+) v sektoru Jurassic Park. Cesta je dlouhá 18 m a byla osazena nýty v roce 2002 (T. Michaelides a A. Theodoropoulos, dle průvodce po Kalymnosu)
Pohled na celou cestu St Savvas (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Popis nehody
(podle výpovědi Martina):
Oběť vylezla cestu.
Provlékl lano slaňovacím bodem (řetězem).
Poté začal sestupovat a přitom cestu čistil (odstraňoval expresky).
Náhle došlo k selhání slaňovacího bodu a oběť se zřítila.
Vzhledem k délce lana mezi ním a bodem následoval dlouhý pád s nárazem na mezipolici.
Jistič jej spustil na zem.
Oběť byla při vědomí.
Byly přivolány záchranné složky (112).
Tři záchranáři z týmu Kalymnos dorazili na místo pěšky.
Byl vyslán vrtulník, ale po třech pokusech o výsadek v různých zónách nebyl schopen pomoci.
Oběť později svým zraněním podlehla.
Metoda inspekce
K dosažení linie cesty St Savas jsem využil technické lezení v sousední cestě Houftasaurus.
Následně jsem sestoupil přímo cestou St Savas pro detailní prohlídku.
Pozorování
Materiál v cestě: Petzl d10.
Slaňovací bod (anchor): Horní i dolní nýt vykazují selhání.
Nýt č. 2 (pod bodem): Průměr 10 mm.
Nýt č. 3 (níže pod bodem): Tento prvek byl nalezen zlomený, podobně jako slaňovací bod.
V této fázi nelze určit, zda byl v tomto stavu již před nehodou, nebo zda k jeho zlomení došlo během ní.
Foto dokumentace:
Pohled na štand (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Dolní nýt - štand (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Horní nýt - štand (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Nýt No. 1 pod řetězem (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Nýt No. 1 pod řetězem (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Nýt No. 2 pod řetězem (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Rozmístění nýtů 2 a 3 (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Odlomený nýt No. 3 (hi res)
photo by @ Axel Legrand
Provedená opatření
Inspekce cesty.
Vypracování této zprávy.
Instalace varovného značení u nástupu cesty.
Kroky, které je třeba podniknout
Zajistit slaňovací bod pro případnou analýzu.
Doporučená opatření
Identifikovat a sepsat všechny cesty ze stejného období instalace.
Informovat uživatele o souvisejících rizicích.
Realizovat plán přenýtování zasažených cest.
Posoudit dopady těchto rizik pro jističe/pracovníky a zvolit vhodné metody.
V případě potřeby zajistit školení pro pochopení mechanických sil.
(Např.: přidání dočasných postupových bodů, rozložení sil v kotevních bodech mezi 3 až 4 nýty během prací a používání technik technického lezení k zamezení kladkového efektu).
Don’t climb all my routes on Leonidio, please bolted in bad stainless steel (A2): all are very dangerous!
And please, rebolting only with titanium glue-bolts, not 10mm !!!
Moje wszystkie drogi w rejonach nadmorskich wyposażone w punkty Fixe są zatem niebezpieczne (z wyjątkiem [greckiego] Leonidio: zainstalowano tam punkty to Fixe PLX).
Jde o materiál a slanej vzduch. 12mm nic neřeší, shnije úplně stejně jako 10, i za podobnou dobu. Může jít i o galvanickou korozi sestavy nýt (včetně klínku) - plaketa - matka, tam by to řešilo lepení.
Dobrá zpráva z fotek je že nýt varuje barvou - je nerez, má být kovově lesklej. Když takhle vylejzá rez ze závitu tak není OK, evidentně ani na odsednutí.
PS v článku od Pioly varuje že to nazrzlý být nemusí... Takže asi platí nazrzlý = je v hajzlu, ale lesklý neznamená že je OK...
= bez jistoty bych se řídil stářím a nelezl cesty starší 10 let jinak než POVL
Po dramatické smrtelné nehodě na Kalymnosu způsobené prasknutím štandu (velmi pravděpodobně SCC) znovu vydávám toto varování:
👉 V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NELEZTE moje cesty na Kalymnosu
(všechny osazené před rokem 2002, tedy z nerezu A2)
• částečně také na Sicílii, Madagaskaru a Olympu.
O tomhle velkém riziku praskání kvůli SCC (koroze pod napětím) jsem věděl už velmi brzy – od roku 2002 na Madagaskaru.
Došlo ke dvěma nehodám (2009 a 2014), které mohly dopadnout velmi špatně (zázrak, že ne).
V roce 2009 jsem přinesl firmě Petzl „rozpadlé“ plakety.
Následovala studie s UIAA a v roce 2014 vzniklo oficiální varování:
běžná nerez A2 je časovaná bomba!!
Proto jsem už od roku 2004 začal používat A4 (316L) – nechal jsem si vyrobit 620 nýtů u firmy Raumer.
Bohužel, kvůli absenci štandů se někde stejně použily A2 štandy (např. „La Sicile de mon enfance“).
⸻
Moje cesty u moře osazené lepenými nýty Fixe jsou tedy všechny nebezpečné
(výjimka: Leonidio – tam jsou použity Fixe PLX)
Naopak tzv. „turecké“ nýty (malé, kulaté) se zdají být nejlepší.
Proto se vlastně řadím mezi „odfláknuté vybavovače“, i když:
• přes 20 let se snažím používat lepší materiály (A4 → PLX → titan)
• jen letos v březnu jsem dal ~220 titanových nýtů v Řecku
Problém je, že mi zůstávají staré cesty s A2 u moře, které už nikdy nestihnu přezajistit.
Také přiznává, že o tom možná málo komunikoval.
⸻
Lezec nemá šanci poznat, jestli je bod napadený SCC:
• nerez může vypadat perfektně (lesklá)
• praskliny jsou často skryté za plaketou nebo u skály
• někdy je kombinace A4 nýt + A2 plaketa
Na problém korozního praskání pod napětím (SCC) u nerezových kotev na sportovních lezeckých cestách upozorňuje již od počátku 21. století francouzský lezec a prvovýstupce Michel Piola. První závažné případy zaznamenal na Madagaskaru, později i v dalších přímořských oblastech.
V roce 2009 zaslal poškozené, praskající nýty k analýze společnosti Petzl a organizaci UIAA. Následná studie vedla k oficiálnímu varování: běžně používaná nerezová ocel A2 / AISI 304 může v agresivním prostředí, zejména v přítomnosti chloridů, selhat bez zjevných vizuálních známek.
Piola proto již dříve začal používat odolnější materiál A4 / AISI 316L (námořní kvalita). Přesto upozorňuje, že mnoho starších sportovních cest zůstává osazeno méně odolnými kotvami.
Skrytá hrozba pro lezce
Zásadní problém spočívá v tom, že poškození je často neviditelné při běžné kontrole:
* nýty mohou působit zcela neporušeně
* trhliny vznikají a šíří se uvnitř materiálu nebo od strany skály lom probíhá křehce a bez plastické deformace
Lezec tak nemusí mít žádnou šanci riziko rozpoznat.
Tragické důsledky a varování
Po tragické nehodě na Kalymnosu vydal Piola jednoznačné doporučení:
Na cestách osazených před rokem 2002 (z nerezové oceli A2 / AISI 304) by se nemělo lézt, zejména v přímořských oblastech.
Podle dostupných informací může být rozsah problému širší a zahrnovat i další oblasti s podobnými podmínkami.
Technické shrnutí
* SCC vzniká kombinací tahového napětí a korozního prostředí (chloridy)
* dochází ke křehkému, náhlému lomu bez varování
* ocel A2 (AISI 304) je v těchto podmínkách riziková
* ocel A4 (AISI 316L) má vyšší odolnost, ale není zcela imunní
Tento jev představuje závažné bezpečnostní riziko, zejména u starších instalací v přímořských lezeckých oblastech.
Tento problém se týká všech přímořských oblastí!!!
Bohužel opticky často není šance rozpoznat dobrý a zkorodovaný nýt,vše podstatné se odehrává pod planžetou nýtu.
Před započetím spouštění,slanění si můžete v řetězu trochu zarajtovat,poskákat,zatlačit nohama proti stěně apod.
V případě pochybností cvaknout mailonku,karabinu do 1.-2. postupového jištěni pod řetězem… tato materiálová investice za záchranu života určitě stojí.
V položených a kolmých terénech je lepší slaňovat než se spouštět.
V převislých cestách je slaňování a vybírání expresek
Další možnou selekcí a snížení rizika je výběr lezených cest podle data vzniku cesty.Nedoporučují se lézt cesty starší 15ti let,které v průběhu času nebyli reboltovány.
Více informací a možnost finančního příspěvku konkrétně pro Kalymnos najdete na Rebolt Kalymnos.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.