Na trh přišla kniha o horách a řekách Dobrodružství v prášku Vyšlo 2. vydání průvodce pro bouldering v Divoké Šárce v Praze Křest Perel východu a video ze Stránské skály
Zdravim, vyrážíme v půlce srpna do okolí Jičína, proto prosím o radu kde je pěkné lezení. Prachovské skály? Nějaká alternativa k tomu, písek nemáme moc osahaný, ale určitě se tam podíváme. Popř. nějaké tipy na Prachově pro nepískaře? Něco lehčího pro akli
Včera(sobota 30.7.) jsem na Drátníku vybojoval frienda o kterého se předtím několikrát marně pokoušel nešťastný majitel. Pak už jsem ho tam nikde nenašel. Tak že se o něj už nemusí strachovat a má ho u mě v Brně schovaného, stačí napsat..
Poradí nějaký metodik křížený se stavařem jak daleko od sebe je vhodné (nutné) umístit průvlakové kotvy (průměr 10mm, délka 80mm) při instalaci štandu ze dvou nýtů? Výrobce uvádí pro beton (trhlinový netrhlinový) min. rozteč 70mm. Jde o štandy do žulové v
Ahoj, dnes jsem přijel z Tater a cestou zpět jsem se stavil na nějaké to lezení do Súlovských skal. Do Súlova jsem jel přes vesnici Jablonové a po cestě se stavil na jídlo v jedné restauraci - hotelu. Tato restaurace se nachází naproti chaty Súlovianka, u
Máte, prosím, někdo nějakou praktickou radu, jak ošéfovat velký hmotnostní rozdíl lezce a jističe? Takových 30 kg rozdíl? Edelrid OHM zdá se být dobrým řešením, nicméně trochu odradí cena 100E a rovněž dostupnost zatím nic moc... Prosím, vynechte kurtován
dotazec na zkušené místní znalce nebo nedávné návštěvníky: motyku na zítra ano nebo ne? jednu na osobu nebo na družstvo? mám neodůvodněný pocit, že by to mohl být jen zbytečný balast....
Ahoj. Mohl by jste mi někdo prosím poskytnout nějaké info ohledně výše jmenované věže? Chtěli by jsme se na ní podívat po cestě z Chamu a už si nestíhám koupit průvodce. Zajímal by mě především odkaz na topa cest a popisy cest v angličtině či češtin
Poradí nějaký metodik křížený se stavařem jak daleko od sebe je vhodné (nutné) umístit průvlakové kotvy (průměr 10mm, délka 80mm) při instalaci štandu ze dvou nýtů? Výrobce uvádí pro beton (trhlinový netrhlinový) min. rozteč 70mm. Jde o štandy do žulové vícedélkové cesty. Z hlediska metodiky a ekonomiky je asi ideální vzdálenost minimalizovat. Jako poučenějšímu laikovi se mi z hlediska mechaniky jeví rozumná horizontální vzdálenost asi 20cm. To by mělo vyhovovat i metodicky. Taky jsem viděl štandy, kde byly nýty asi 20-25cm od sebe ale umístěné šikmo nebo téměř vertikálně nad sebou. Má to nějaké praktické zdůvodnění?
ještě doplním, že jde o kotvu http://www.rawlplug.cz/ke-stazeni/card/1061/ Mate mě, že výrobce na krabici uvádí průměr vrtaného otvoru 10mm ale v uvedeném návodu je průměr otvoru 11mm (?!). Vrtáky mám oba. Máte někdo zkušenost s vrtáním lehce většího otvoru než je průměr průvlakové kotvy?
pro kotvu 10, díra 10. Někdy si moc nesedne vrták a kotva a pak to mlátíš jak divej / popř. se kotva nechce chytnout. Dnes se spíše lepí. Pro expanzku je 7cm od sebe velice málo!!!, dej 25-30 cm. Co koukám na Mungo kotvy, které používám je tam pro průměr 10 vzdálenost kotva-kotva téměř 18 cm!!!
s křížkem po funuse ale přece:
1. na převlečnou kotvu desítku zásadně vrták desítka. ale vrták, kterej vrtá skutečně desítkovou díru, to znamená novej nebo zánovní. drahej kvalitní vrták vydrží téměř neskutečné věci, ne že by se mu vyštíp tvrdokov jako u aušusu z číny, ale vojede se tak, že vrtá díru o jeden až dva milimetry tenčí.
2. "betonářské" návrhové tabulky na mechanické i chemické kotvení počítají s nějakou tou pevností betonu. žula (hodná toho jména) má pevnost někde jinde, ovšem co se týká skrytých vad, tak u "žuly" jeden nikdy neví. empiricky bych se dežel vzdálenosti vok "na akorát procvaknutí expreskou".
3. jel bych v kompromisním systému jedna kotva mechanické pro použití okamžité, a jedna kotva chemická (skleněná nebo plastová patrona) se zatížitelností po řádově deseti minutách pro trvanlivost.
Sic nejsem profesí stavař, kterého se dovoláváš, přesto připojím pár poznámek.
Předně by jsi správně měl používat k jištění materiál k tomu určený. I když chápu, že ekonomika zde mluví jinak. Proto by bylo dobré alespoň díry vyvrtat vodorovně – tak aby se v nich nezdržovala voda, která by v mrazech mohla působit erozivně (samozřejmě díry vyfoukat a vyčistit kartáčem).
Co se týče vzájemné polohy dříků u slaňovacích řetězů, tak jsem u nás zavedl systém řetězů dlouhých 7+1 oko (u lepených borháků, u mechanických kotev bych ten delší ještě prodloužil) a hlavně borháky dáváme tak, aby řetěz svíral co nejostřejší úhel.
Důvod je následující. Předně se snažíme o co největší vzdálenost mezi borháky, dále tvar “V“ způsobuje rovnoměrné rozložení sil a ostrý úhel zase nezvyšuje působící síly (viz učivo stř. školy o vektorech z fyziky). Přitom všem se navzájem zálohují.
Pokud budeš jen dělat štandy z nýtů bez osazování řetězů, tak bych volil vzdálenost kolem 40cm a téměř nad sebou (ostrý úhel) a do obou bych dal mailonu.
Zdr.
JiB
Díky všem za rady. Plán je vytvořit cestu ve stěně s přístupovým trekem asi 6-7hodin (1500m nahoru, 300m dolů asi 8km). V dolině není žádná chata jen bivak. Pochopitelně polezeme od spodu. Všechno neseme sami a následně část toho hodláme vláčet stěnou. Lepené věci samozřejmě používám všude tady v ČR. Díky dotaci od ČHS to je cenově snesitelné a životnostně i mechanicky určitě nejlepší řešení. V Alpách se podle mých poznatků běžně průvlakové kotvy používají (a často ani nejsou nerezové). Použitá technologie (nerez. kotvy, originál nerez. plakety) umožňuje okamžitě po osazení lézt dál (nečekat na zatvrdnutí lepidla) a životnostně snad tolik nezaostává. Pokud bude jen trochu možné hodlám vrtat trochu do kopce aby se v otvorech nezdržovala voda. To je určitě cenná poznámka. Pokud budou na stan. dva nýty dám je tedy 35cm od sebe. A asi šikmo tak aby propojovací smyčka svírala s horizontálou ostrý úhel. Pochopitelně pokud to skála dovolí.
Jde o to, jestli chceš pojistit "jen" nýt nýtem proti případnému vytržení jednoho nýtu, tak to dle rady a návodů od jiných zde nebo ještě vzít aspekt vypadnutí celého štandu s kusem skály, jak se stalo cca 2 roky zpět v jakési zahraniční super bezpečné klettergarten.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano